Cesta k masážím a bylinkám

Moje cesta k masážím a bylinkám nebyla zpočátku záměrem ani plánem. Byl to tichý, nevinný koníček, který se však postupně stal hlubokou potřebou – nutností danou samotným životem.

Od mládí mě provázely nemoci, únava, nepochopitelné bolesti. Přirozeně jsem věřila, že lékaři mi pomohou. Ale místo úlevy jsem nacházela jen nepochopení. I když jsem výrazně zhubla, moje problémy byly často zlehčovány, jako by mé zdraví nebylo hodné pozornosti.

A tak jsem vykročila jiným směrem – na cestu poznání. Začala jsem potkávat moudré, staré bylinkářky. Zpočátku jsem byla nedůvěřivá, ale jejich jednoduché, a přesto nesmírně účinné recepty mě přesvědčily velmi rychle. Poprvé jsem pocítila opravdovou úlevu. Věděla jsem, že právě přírodní léčba je mou cestou.

Začala jsem navštěvovat semináře – a že jich bylo! Dvacet let intenzivního učení, studia a hledání. Četla jsem knihy, zkoušela recepty, pečovala nejen o sebe, ale i o své děti. Bolest byla mým učitelem, uzdravení mojí odměnou.

Masáže vstoupily do mého života později. Objevila jsem sílu doteku – když mě partner hladil a já ho vedla, kam a jak má masírovat, cítila jsem obrovskou úlevu. Začala jsem vnímat tělo jinak – jako síť energetických bodů, meridiánů, míst, kde se může uvolnit bolest i tíha duše.

Byla jsem nadšená. A věděla jsem, že toto je moje cesta. Že to není jen o uzdravení mne samotné – ale i o předávání zkušeností dál. Chci pomáhat. Sdílet, co jsem se naučila. Nabízet úlevu tam, kde je třeba. Spojit dotek, byliny a porozumění v jeden celek.